Den otevřených dveří

Letecká základna Náměšť nad Oslavou

1.května 2008

     Byl příjemný den, první máj, byl začátku airshow sezóny čas. A k návštěvě Náměště zval JETNOISE hlas…. neboli mocný hlas letadel, účastnících se cvičení Flying Rhino 2008 a příjemně hromující počas jeho konání nad naším pardubickým krajem. Tímto jsme také zavzpomínali na našeho národního básníka, mistra básnického pera K.H.Máchu, a naše nekompromisní učitele literatury ve škole, kteří věřili, že nám svými diktátorskými učebními metodami vtlučou do hlavy kvantum odlidštěných literárních informací. Kdyby tak věděli, při jaké příležitosti českého národního poetu vzpomínáme … :-)

     Jak již bylo naznačeno, den otevřených dveří se konal při příležitosti tradičního všeobecně známého mezinárodního vojenského cvičení Flying Rhino, konaného na zdejší základně, jehož cílem je „procvičit postupy vyžadování a provádění blízké letecké podpory a udržet nebo zvýšit bojovou kvalifikaci českých předsunutých návodčích a procvičit letové postupy pilotů a koordinaci s pozemními jednotkami.“ Z letecké techniky se letošního ročníku zúčastnily z české strany letouny L-159 a L-39 a vrtulníky Mi-24 a Mi-17, z britské strany letouny Tornado GR. 4 a Hawk a vrtulníky Gazelle, a ze slovenské strany letouny L-39.

     Dveře základny se nám otevřely tedy na prvního máje, den po slavnostním ukončení cvičení, a některé věci byly trochu jinak, než jak lákal propagační leták. Hlavně se vyskytl problém se na základnu vůbec dostat. Kdo se vypravil na zdejší „airbázi“ poprvé, měl problém díky absenci dopravního značení se zorientovat, kde ji vlastně hledat. Dalším zádrhelem byla až neuvěřitelná dopravní zácpa a kolona začínající již v samotném městě Náměšť n. O., ve které například návštěvník přijíždějící na 10. hodinu strávil 2 hodiny (slov dvě hodiny)! Člověk jen nechápavě kroutil hlavou, že tolik lidí přeci nemůže proboha směřovat na Den otevřených dveří…a přece to tak bylo! Neuvěřitelné! Až si člověk myslel, že snad už nestihne otevírací dobu! Sami organizátoři museli být jistě silně zaskočeni takovým zájmem o akci, a totálním „traffic džemem“. Toto pomalé nekonečné popojíždění je obzvlášť příjemné, pokud máte v autě nefunkční ventilátor u chladiče, jako toho času my J, a tak abyste udržely teplotu motoru ve zdravých mezích, je nutné si dopřát v interiéru tak trochu nedobrovolnou autosaunu…

     Při průjezdu parádní bránou a při pohybu uvnitř areálu je znát, jak základna po finančních injekcích ze státní pokladny i z kasičky NATO postupně mění svou tvář. Jsou sice stále vidět místa, kde se člověk ocitá jakoby o pár desítek let zpět, jen vztyčit rudou hvězdu, ale vše nově vybudované vypadá secakra dobře a zajímavě. Nepochybujeme, že všechno bude! Hlavní dění dne otevřených dveří se odehrává ve „fungl“ novém moderním hangáru a na oplocené ploše před ním. Vyrážíme od parkoviště, nikdo po nás nechce vstupné, avizované na symbolických 30,- kč. Cestou na nás opět dýchne historie, míjíme stranou odstavený/odložený Su-7, který připomíná dobu, kdy zde tyto letouny působily. Nový rozlehlý hangár byl dokončen začátkem roku 2008 a přímo září novotou. Stál 577 miliónů korun, byl stavěn 2 roky, a je charakterizován jako největší vojenský hangár ve střední Evropě. Bude sloužit k údržbě a opravám letecké techniky, a uvádí se, že pojme až 12 Albatrosů, 8 Tornad nebo až 6 vrtulníků Mi-24, které zde budou díky reorganizaci AČR působit po „přestěhování“ z Přerova od 1.10.2008.

Vystavené letouny.

     Není nad názornou ukázku, a tak abychom si nový super hangár dokázali představit „v akci“, je v něm hned narovnáno 7 Albatrosů. Další letouny jsou vystaveny v řadě venku před hangárem. Řadu z jedné strany zahajují jakožto muzejní exponáty místní legendy: Su-22 a Su-25, které ještě v době ne tak vzdálené na zdejší základně působily. Su-25 byly vyřazeny v prosinci 2000, Su-22 v březnu 2002….Následují již aktivní letouny z Flying Rhino: dva „bratrské“ Albatrosy, v českých a slovenských barvách. Na ně navazují jejich mladší sourozenci: L-159 T1 a „standartní“ L-159.

     Největší lahůdkou a magnetem stojánky je Tornado GR.4 Britského královského letectva, jedno ze 7 Tornad, které se v předchozích dvou týdnech cvičení zůčastnily. Letoun již od minulého roku nese působivé a parádní speciální zbarvení, připomínající a oslavující 95. výročí svého uživatele. A tím je 2.squadrona RAF, působící na základně RAF Marham, která se pyšní titulem nejstarší stálé bojové squadrony na světě, byla totiž založena a zformována 13. května 1912 ve Farnborough. 95 let, to je úctyhodná doba, a letka za celou takto dlouhou historii nepochybně zažila ledacos. Různé události, různá působiště, i různé typy letounů. Z proudové éry jmenujme Meteory, Huntery, Phantomy a nedávno u RAF vyřazené Jaguary. Dnes má svěřena Tornada v poslední verzi GR.4 a zabývá se průzkumnými úkoly v nízkých výškách a útoky na malé pozemní pohyblivé cíle, tedy tím, co se taktéž procvičuje na Flying Rhino.

     Řadu vystavených strojů uzavíraly vrtulníky Mi-17 a Mi-24 AČR. Škoda jen, že nebyly také vystaveny britské Hawk a vrtulník Gazelle. U jejich posádek zřejmě zvítězila po 14 dnech cvičení touha po domově, a to jim nemůžeme mít za zlé… :-)

Letová část.

     I když u takovéto akce nemůžeme počítat s kdovíjak bohatým a v duchu klasických airshow koncipovaným letovým programem, přesto jsme viděli mnoho velmi zajímavého a naše uši si nečekaně užili velmi slušnou dávku poctivého pořádného jetnoisu.

     O dění ve vzduchu se z velké části starali piloti krásných dálkově řízených RC modelů, některých v podobě svých proudových předloh s pěkně hlučnými turbínovými motory. Takový několikrát zmenšený Gripen, avšak šustící pěkně od podlahy svůj modelářský jetnoise, to byl náramně interesantní a působivý zážitek.

     Dalším nevšedním a neméně zajímavým číslem byl klasický Blaník, poháněný ovšem solidně hlučícím pomocným proudovým motorem, který se svými decibely podle našeho názoru příliš nezaostával například za L-39. Byla to paráda a taky inspirace a důkaz, že i prostý obyčejný človíček si může teoreticky zalétat s pěkným „tryskáčem“.

     Letové dění také ozdobily vrtulníky AČR, možná i proto, abychom si pomalu zvykali na Mi-24, které tady budou od října 2008 doma.

     Vrcholem letové části byla účast dvojice zřejmě hotovostních Gripenů, jejichž piloti svou přítomnost v programu náměšťského dne zřejmě pojali jako jakousi improvizovanou show, připomínající klasické předváděcí sestavy z leteckých dnů, a byla to opravdu parádní podívaná, a po zimním absťáku nám pěkně zahřměli do uší a zahřáli naše spotterská srdíčka. Na závěr se s námi rozloučili velmi působivým strmým vystoupáním samozřejmě na plné forsáže, a zmizením do šedavých mraků.

Závěr:

     Ze zpočátku obyčejně vypadajícího nijak extra zajímavého dne otevřených dveří se nenápadně vyklubala hodně zajímavá akcička, která pro všechny skalní příznivce a posluchače jetnoisu rozhodně stála za navštívení.