PRG-FCO-PRG (B737 Travel Service)
Aeroporto Leonardo da Vinci di Fiumicino.
Římské letiště pojmenované po veleznámém resančním velikánovi je zatím známější pod dřívějším názvem Řím Fiumicino, podle města, u kterého leží, zhruba 35 km od centra Říma. Je největším letištěm Itálie s přibližně 33 milióny cestujícími za rok 2007 (v celosvětovém měřítku se pohybuje někde na pomezí 3. a 4.desítky. Počtem cestujících jej však v italském měřítku překonává Milán, kterémužto k prvenství dopomáhají letiště tři (Malpensa, Linate, Orio al Serio) a ty dohromady v roce 2007 odbavily přes 39 milióů cestujících.
Fiumicino je rovněž hlavní “základnou” největší italské letecké společnosti, státní Alitalie, která se v poslední době potýká s velkými finančními problémy a stát delší dobu zvažuje řešit tuto situaci její privatizaci a prodejem svého podílu soukromých rukou. Nedávno však zkrachovaly nadějně vypadající jednání o převzetí Alitalie největší evropskou společností Air France – KLM, a řešení tíživé situace se zdá být v nedohlednu, jelikož další zájemci se příliš nehrnou. Italové si tak zatím musejí poradit sami, aby svou národní ikonu zachránili.
Jinak letiště Fiumicino bylo otevřeno v roce 1961 s dvěma VPD, dnes má 4, takže jeho areál je pořádně rozlehlý, o čemž také vypovídá vzdálenost 4 km mezi dvěma ze zmiňovaných 4 drah.
Jak to vidí spotter:
Zásadním zklamáním je, že na letišti není žádná vyhlídková terasa. Ani zde prakticky nejsou žádná atraktivní místa, ze kterých by se dal letový provoz či stojánky kvalitně sledovat a fotit. Prostě architekti byli tenkrát mazaní, rozvržení a navržení budov koncipovali tak, aby nemohla probíhat žádná spotterská špionáž. Spásou pro spottery bývají vysoká patrová parkoviště, ty zdejší však mají pouze asi 6 pater, zkrátka je to málo na to, aby člověk dohlédl na stání a VPD, schované za terminály, a dopřál si tak pro své oči pořádnou pastvu. Jako určitá útěcha je alespoň ze střechy parkoviště vidět západním směrem působivá blízkost Tyrhénského moře a opačným směrem zase v dálce táhnoucí se panorama Apenin, jejichž vrcholky dosahují solidních výšek až 2.900 m.
Největší spotterskou příležitostí a zážitkem tak je za příznivé konstelace okolností rolování vašeho letounu na stání kolem všech terminálů přes co největší část plochy kolem co největšího počtu stojících letadel, tak jak jsme to zažili my. Nabyli jsme přitom dojmu, jakoby společnosti z východní Evropy měli vyhrazenou plochu ke stání tak trochu stranou na okraji, navíc bez rukávů, což oboje je ale ze spotterského hlediska to nejlepší, co si můžeme přát....
Co jsme viděli?
Samozřejmostí je velké množství strojů domácí Alitalie: Airbusy A319,320,321, trošku exotičtější McDonnell Douglas MD-82, i nějaký ten B767 nebo B777. Tajně jsme si přáli a snili o tom, že spatříme ve vzduchu MD-11 v barvách Alitalie. Nakonec jsme jej neviděli ani na zemi, pouze při při odjezdu do centra Říma jsme z vlaku trochu z dálky zahlédly mezi hangáry a budovami stranou stojící jeden stroj Alitalie a druhý v barvách QAL.
Jedinými “čtyřmotoráky” během našeho pozorování byly 747 Thai Airways a A340 Cathay Pacific. Dále nám krevní tlak zvedalo množství lahůdkových 767 a 777, a highlightem “našeho letového programu” se stalo Tu-154 běloruské Belavie se svým typickým jetnoisem.
Doprava do centra Říma.
Jako nejlepší způsob dopravy do centra Říma pro prostého spotterského poutníka z Čech se jeví využít služeb italské obdoby ČD, společnosti Trenitalia, která vypravuje ze snadno a pohodlně dosažitelného vlakového terminálu buďto takzvaný Leonardo Express, jedoucí bez zastávek přímo na římský “hlavák” Termini v centru města ( za 11 éček), anebo za 5,50 obyčejný vlak v duchu našich “pantografů” s neobyčejným designem navrženým věhlasnou společností Pinifarina a k tomu jako bonus zkrášlený ještě neobyčejnějším patlalským designem itaských sprejerů ( mysleli jsem si, že nejdrzejší a největší talenty sprejového hnusu máme v Čechách, ale mýlili jsme se...). Tento vlak staví v každé zastávce, nikoliv však na zmiňovaném hlavním nádraží Termini, za to nabízí 3 možnosti přestupu na metro ( za 1 éčko jako v Praze), které v Římě má pouze 2 (!) trasy.
Také se tak trochu omlouváme za horší kvalitu fotografií. Líp to na Fiumicinu zatím nešlo...