LKPD – LKVO (Ae270)

Díky 1. sletu letounů značky Aero pořádaného v rámci letošní sedmnácté Aviatické Pouti k nám na letiště také mimo jiných strojů (L-29, L-39…) dorazili chlapci z Vodochod s malým dopravním letounem Ae270 Ibis. 

Už když se toto éro objevilo v předpokládaném programu AP mě napadla taková myšlenka…a to požádat v neděli o „odvoz na intr“ :-) A tak jsem v sobotu podnikl první krok – zašel za mechanikem Ae270tky. Po chvilce debaty jsem mu oznámil můj plán. Bohužel řekl že to asi nejspíš nepůjde, ale také řekl, že o tom nerozhoduje on. Tak jsem si řekl, že hold asi zase pojedu vlakem… V neděli jsem ale neodolal (také kvůli stejným konstatováním pár lidí: „líná huba – holé neštěstí) a začal shánět dotyčnou osobu, která by mi potvrdila či naopak vyvrátila můj sen. Nejdřív jsem vyrazil za panem V. Kvardou, zkušebním pilotem Aera, kterého už jsem z minulosti tak trochu znal. Ten však ale řekl, že zrovna lítá na Albatrosu (OK-JET) tak ať skočím za panem Stroinem. Odebral jsem se tedy hledat R. Stroina – druhého zkušebního pilota Aera. Po chvilce se mi ho podařilo odchytnout a vysvětlit mu můj plán. K mému udivení nezaváhal ani minutu a řekl, že můžu letět s nimi!!! Ještě jsem měl obavy, aby z toho neměl nějaké nepříjemnosti, ale jak sám říkal, tak jsem také napůl Aerák – takže letět můžu :-D.

Krátce po 18:00hod jsme zahájili boardování ve složení: první pilot R. Stroin, druhý pilot Jiří Vyčítal (hlavní konstruktér Ae270), mechanik Petr Štefl, já a také známý armádní fotograf J. Kouba.V 18:08 jsme odstartovali z dráhy 27 LKPD a vydali se tak nějak směr Vodochody. Let probíhal v klidu za vidu ve výšce cca do 500 metrů, někdo si četl noviny nebo spal jiní zase natáčeli a fotili a páni piloti hledali kde to vlastně jsme a vyhýbali se bouřkovým mrakům. Občas nám také vlétly malé kroupy do kabiny přez klimatizaci! V jednu chvíli nám také „paní z palubního systému“ začala hlásit dvě slova: „faster“ – to znamená, že letíme rychleji než je zdrávo a „terrain“ – to znamená, že letíme níže než je zdrávo, ale piloti vše měli očividně pevně v  rukou :-). Let trval 23 minut. Po přistání nás už jenom traktor odtáhl k hangáru zkušebny kam jsme zatlačili Ibise a kde pánové dostali odměnu za odvoz (doufám, že Vám chutnala)

Tímto chci ještě jednou poděkovat pilotům a mechanikovi za nevšední zážitek – DÍKY!

 FOTO ZDE                                            

Fotky a text: Jan ŽERAVÍK