Boeing 737NG

Praha – Bratislava – Praha

Před pár měsíci jsme využili cenové akce společnosti SkyEurope, která zněla celkem jasně: letenky za 0Kč. A tak nic nebránilo tomu, abychom si zvolili nějaké vhodné datum, destinaci a vyrazili za spottingem a za kulturou! Volba padla na Slovensko – Bratislavu dne 16.11.2007. Výhodou byly dobré frekvence letů ve všední den – 2x denně. Celková cena se skládala z ceny letenky 0Kč, ceny letištních poplatků 598Kč a také z poplatku za platbu kartou přes internet 170,-. Suma sumárum nás tedy zpáteční letenka do Bratislavy vyšla na „úctyhodných“ 768,-!!

V pátek ráno 16.11 v 4:00 jsme tedy vyrazili naším redakčním speciálem Subaru Impreza směr letiště Praha. Během cesty se nám na pneumatiky lepila neuvěřitelná smůla v podobě několika uzavírek a objížděk. Naštvaní ale zároveň vysmátí ze všech těch uzavírek, objížděk a nesmysluplných značek jsem se ocitli na novém malém parkingu (www.goparking.cz) v ose dráhy 24 LKPR několik set metrů před prahem dráhy. Toto parkoviště jsme měli vyhlídnuté dopředu, neboť nás zaujalo nezvykle nízkými cenami a nadstandardními službami. Mimochodem toto parkoviště je první hlídané parkoviště na letišti. Po zaparkovaní k nám neprodleně přijel vyhřáty volkswagen a gratis nás dovezl přímo před terminál 2. Odbavení probíhalo a tak jsme se ihned šli odbavit. Vyfasovali jsme místa  10A a 10B. Měli jsme ještě asi 1,5 hodiny do odletu a tak jsme pozorovali probouzející se letiště, nechutně předražené obchody, ale taky zevláky povalující se po lavičkách :-) Přiblížil se čas odletu a tak jsme vyrazili k našemu „gejtu“ D6 – dá se říct, že to je uplně ten nejposlednější gate v Praze. Odlet byl oficielně v 8:20, ale letadlo přijelo teprve v 9:00. A tak jsme čekali…mezitím jsme zhodnotili nové barvy ČSA  na Airbusu 320 a z nudy jsme měli choutky si jít zaskákat na „nafukovací čéesáčko“ :-D. Nakonec jsme odstartovali z dráhy 06 v 9:55. Stoupajíc nad letištěm Vodochody jsem se jenom v duchu smál svým kolegům kteří v tu chvíli seděli ve školních lavicích nějaký ten kilometr pod námi a učili se… Klidný let trval 40 minut. Co dodat – jen jsme se kochali a fotili krásy nebes. Nařadu také přišlo přemlouvání letušky, která z neznámých důvodu nebyla nadšena z našeho zájmu koupit si model Boeingu 737. Naštěstí to šlo po dobrém a zanedlouho jsme měli model v kapse! Přistání v zamračené Bratislavě proběhlo bez problému. Potěšilo nás, že pro výstup/nástup cestujících nemají nástupní mosty a tak se muselo pěkně po schodech – jako za starých časů…

Odlet zpět byl v plánu na 19:00 a jelikož místní letiště není příliš atraktivní pro naše rozmlsané objektivy, rozhodli jsme se vyrazit do města. Hlavním cílem byl netradiční UFO most přes Dunaj a také Hrad. Radimův šestý smysl pro orientaci a sedmý smysl pro improvizaci nás navedl přímo na onen devadesát metrů vysoký most. Nesympatické vstupné 100Sk za studenta a 150Sk za obyčejného smrtelníka se nám za vyhlídku zdálo dost. Ale šli jsme do toho. Po vyjetí výtahem nahoru nás ihned přivítala madam, která nás patřičně uvítala a poslala nás „na střechu“. Ještě pár schodů a byli jsme tam. Venku sněžilo, byla špatná dohlednost a zima. Ještě větší zima nám byla, když jsme se podívali dolů – téměř sto metrů výšky! Kochali jsme se pohledem do okolí a celí promrzlí jsme slezli asi až po 10 minutách. Poté nás ještě madam - uvaděčka začala přesvědčovat ať si odložíme a zajdem na oběd nebo na kafíčko a ať se ještě pokocháme krásným výhledem z restaurace. Ale slušně jsme jí to museli odmítnout nejen z časových důvodů…pohled na ceník nebyl nikterak příjemný. A tak jsme vyrazili na Hrad. Z venku vypadá opravdu dobře, ale když jsme se dostali dovnitř, překvapilo nás jak rekonstrukci před lety kluci komunistický odflákli. Pokračovali jsme tedy jen ve venkovní prohlídce Hradu a jeho okolí. Plynule jsme přešli do historického centra, které nás uchvátilo krásnými úzkými uličkami. A tak jsme zbytek volného času chodili a koukali a fotili. S dostatečným předstihem jsme vyrazili zpět na letisko M. R. Štefanika. Cesta z města trvala asi 20 minut.

Večerní stojánka byla docela nabytá….Boeingy 737 SkyEurope, Ryanair a XL Airways, Boeingy 757 Air Slovakia a First Choise  a nakonec slovenské armádní Tu-154. Při odbavení jsme vyfasovali sedadla 14A a 14B. Jelikož bylo dosti času, odporoučeli jsme si prohlédnout odletový terminál. Nejvíce nás zaujala restaurace Panorama v druhém patře terminálu s poměrně pěkným výhledem na odbavovací plochu. Zmohli jsme se jen na čaj za nekřesťanských 55Sk! :-) Pořídili jsme pár fotek přes ušmudlané sklo a radši jsme pokračovali dál. Bordování začlo na čas opět pěkně po schodech. Nastoupili jsme až jako poslední a jelikož jsme viděli, že v poslední řade je prázdno, tak jsme poprosili letušku, zda by jsme si tam mohli sednout. Naštěstí souhlasila. A tak jsme se pohodlně usadili každý k okýnku a dále jsme si už jen vychutnávali ten překrásný pocit. Vše probíhalo plynule, přesně na čas jsme odstartovali směr LKPR. Menší zádrhel opět nastal při žádosti o koupení modelu B737...nakonec stejně skončil v naší kapse :-) Zpáteční let trval 40 minut ve výšce kolem 8km při teplotě cca -43°C. Nepříliš měkké přistání v Praze ukončilo náš jednodenní výlet k našim východním bratrům. Následovalo už jen zavolání našemu řidiči volkswagenu a odvoz na GO Parking k našemu redakčnímu speciálu. Cena za parkováni byla pouhých 200,-. Chvíli jsme ještě pozorovali přistávající éra na RWY 24. Doufali jsme, že se dočkáme nákladního Jumba společnosti Atlas Air, kterého jsme se nakonec nedočkali kvůli 48 hodinovému zpoždění! Celkově to byl vydařený výlet. Prohlídka Bratislavy se nechá krásně stihnout za jeden den. Škoda jen nevlídného počasí, které celý den panovalo.

Během celého dne jsme se také věnovali redakčním povinnostem. Před časem jsme získali poukázky na lety společnosti Smart Wings a tak jsme přemýšleli kde bude další schůze redakce. Nakonec padla volba na Řím 28.-30.3.2008. Takže zveme příznivce všech druhů „džetnoisu“ na zasedání v koloseu dne 29.3.2008! :-) To byl hlavní bod zasedání. Také jsme domluvili zveřejnění interní ankety BEST OFF 2007, které proběhne dne 31.12.2007 – A určitě se máte na co těšit! Tolik hlášení z našeho tripu.