Jeho veličenstvo Ruslan, král oblohy
Jeho veličenstvo „An CXXIV. řečený Ruslan“, král oblohy.
Historie
Ruslan byl vymyšlen a postaven jako těžký strategický vojenský transportní letoun. První let bývá uváděn 21. nebo 26.prosince 1982. Ať tak nebo tak, koncem prosince 2007 bude slavit kulaťoučké jubileum 25 let vzdušného kralování! Sériová výroba probíhala od roku 1984 v ruském Uljanovsku a ukrajinském Kyjevě, a údaje o dosud vyrobených kusech se různí. Uvádí se od 40 do 60 kusů. Po roce 2000 byly údajně vyrobeny 4 stroje pro arabské zákazníky, oficiálně však pro ruské kupce (nebo překupce? J)…V této souvislosti jsou zmiňovány Spojené arabské emiráty, které prý vlastní 1 letoun. Dalším uživatelem mimo Rusko a Ukrajinu je prý Libye se dvěma stroji.
Současnost
Dnes větší část letounů slouží v civilní letecké přepravě těžkých nákladů. Mezi významné provozovatele patří společnosti Atlant Sojuz, Polet, Volga Dněpr, Antonov Design Bureau. Společnost Volga-Dněpr iniciovala vývoj modernizované verze An-124-100M, která by měla vylepšit Ruslanovy výkony a schopnosti, například nosnost až na 150 tun nákladu.
„Pracovní program“ Ruslana vypadá prý tak, že letoun létá až 3 měsíce po zakázkách po světě bez nutnosti navštívit domovské letiště a zhruba po této době se vrací domů k důkladné kontrole a údržbě, která trvá až měsíc. Po ní je letoun připraven opět vyletět z domácího hnízda do světa na další pracovní cyklus.
Budoucnost
Provozovatelé Ruslanů předpovídají a očekávají zvyšující se poptávku po těžké vzdušné přepravě, která by měla/mohla stoupnout až na 400.000 tun ročně do roku 2020. Takže Ruslanové by mohli mít do budoucna o práci postaráno…:-))) Navíc na MAKSu 2007 zřejmě s ohledem na tyto prognózy ruská a ukrajinská vláda prezentovaly plány obnovit sériovou výrobu Ruslanů až na dalších 100 kusů do roku 2030!
Vedle toho je namístě zmínit program SALIS (Strategic Airlift Interim Solution), neboli kontrakt mezi NATO a společnostmi Antonov ASTC a ruského dopravce Volga-Dněpr, který Severoatlantické alianci poskytuje přednostní právo používat šestici Ruslanů s rusko-ukrajinskými posádkami pro transportní potřeby NATO. Tento program částečně řeší nedostatečné vzdušné transportní kapacity evropských členských zemí NATO, které je vnímají jako jeden z největších vojenských problémů Evropy. Kontrakt byl uzavřen v roce 2006 na 3 roky, přičemž se očekává jeho prodloužení do roku 2012. Cena za přednostní užívání šesti An-124 činí 220 miliónů dolarů ročně. Není to krásné, když jako prostý daňový poplatník členského státu NATO přispívám svými skromnými korunkami na to, aby nám sloužilo šest Ruslanů??? :-))))))
Zajímavosti
Specialitou Ruslanu jsou jak známo těžké náklady, a proto jsou o tonážích udávány závratné údaje, až se z toho točí hlava! Hmotnost prázdného Ruslana jest kolem 170 tun, náklad je možný do hmotnosti 120 tun, finální vzletová hmotnost je udávána kolem 400 tun. Posádky Ruslanů si údajně nedělají těžkou hlavu s občasným „lehkým“ přeložením i o pár tun, a zřejmě tak vyznávají podobné móresy jako řidiči přeložených kamionů na českých silnicích. Jen s tím rozdílem, že ve vzduchu nečíhají celníci s kontrolními váhami…:-)))
Cargo prostor dlouhý 43,5m, vysoký 6,8m a široký 6,4m je vybaven dvěma jeřáby o nosnosti až 10 tun a navijákem, který zmákne 3 tuny. Přední „vrata“ mají po otevření rozměr 6,4m na šířku a 4,4m na výšku.
Spotřeba motorů o tahu cca 230 kN každý je uváděna od 3500 až po 5000 litrů každý za hodinu, a to samozřejmě podle zatížení a dalších okolností letu. Když to orientačně přepočítáme na pozemská měřítka, vyjde nám spotřeba nebeského náklaďáku An-124 zhruba 1600 – 2300 litrů na 100 km, a to je mazec! Proti tomu je ruský ZIL se spotřebou 100 na 100 miláčkem Greenpeace :-)))! A když jsme u motorů, pro zajímavost pomocná jednotka APU je schopna výkonu 395 koňských sil.
Ruslan také díky bohatě dimenzovanému podvozku disponuje schopností působit i z nezpevněných VPD. Na standartních letištích požadovaná délka VPD činí pro vzlet 2300, pro přistání 1350 m. maximální hmotnost při přistání 330 tun.
Ruslan prý drží několik rekordů v komerční letecké nákladní přepravě. Například prý v nosnosti 171.219 tun nebo v přepravě na vzdálenost 21.180 km. Velkou kuriozitou byla přeprava dvou velryb, přičemž každá si hověla ve svém akváriu…
Verze:
An-124-210 – verze s britskými motory Rolls-Royce RB211-24H-T
An-124-200 – verze s americkými motory General Electric CF6-80C2
An-124A – úprava pro provoz z letišť s horším povrchem
An-124-100M – nová avionika snižující počet členů osádky z 6 a 4
An-124-100 – civilní dopravní verze
An-124 – vojenská transportní verze